Po včerejším záhulu je dnes na programu regenerační běh. Vybíhám dopoledne, ale je neskutečné vedro. Pití si však neberu. Dnes se nechci hnát za nějakým časem. Takže bez vody vydržím. Trochu mě pobolívá lýtko. Ale po počátečním rozběhnutí je to v pohodě. Nehledím na hodinky, běží se mi docela příjemně. Ale prvních pár kilometrů se…
Archiv pro štítek: Praha
142. den – zvládneš víc, než myslíš – fartlek time
Za týden a den se běží závod na 11 km. Dozvěděl jsem se o něm díky Hyundai běhům pro SOS dětské vesničky. Více méně jsem byl rozhodnutý, že se závodu zúčastním, ale dnes jsem o tom přemýšlel a došel jsem k názoru, že to asi nemá moc smysl. Když bych se hecnul, myslím, že bych…
135. den – jak si oživit běhání, když postrádáte motivaci
Poslední dny jsem vůbec neměl špatný pocit z toho, že neběhám. Dřív jsem se cítil hrozně provinile nebo špatně, když jsem vynechal i ze závažného důvodu, ale teď už ne. To je nemilé zjištění, protože mě nic vnitřně nenutí jít si zaběhat. Mám silný nedostatek motivace do běhání. Přemýšlel jsem, co by mi v motivaci…
132. den – následky týdenní pauzy
Nevím, jestli je to týdenní pauzou od běhu (i když na orbitracku jsem cvičil), ale dnešní výběh byl fakt děs. Na začátku jsem si říkal, jak si dám po takové pauze (a tím pádem dlouhé regeneraci) delší výběh. Tak 15 km. Ale ono houby. Po 4 km jsem se cítil dost unaveně a nohy se…
124. den – svalové vyčerpání
Ráno jsem měl strašně línou náladu a vůbec se mi nechtělo jít běhat. Dokonce jsem začal hledat důvody, proč bych vlastně měl. A kromě rutiny mě ani žádný jiný nenapadl. Závody mě nečekají, tak nemám důvod svou fyzičku zlepšovat. Proč bych měl chodit ven, když je to doma tak útulné a pohodlné? Ale ne, řekl…
120. den – rychlost mě baví
I když jsem včera zaběhl snad 2. nejrychlejší čas na 10 km v životě, neměl jsem dnes pocit, že bych potřeboval odpočívat. První kilometr jsem běžel pomaleji. Měl jsem v plánu cca 12 km klidnějším tempem. Ale nohy dnes ťapaly tak nějak samy. Tep jsem měl sice vyšší než obvykle, ale jen proto, že kopíroval…
118. den – 1 úder za 0,33 vteřiny
Po dvoudenním volnu jsem se musel k běhání lehce dokopat. Přiznám se, že už jsem neměl nějaký tíživý pocit jako dřív, že prostě musím za každou cenu běhat. Ani mi to fyzicky nescházelo. Přesto jsem si řekl, že bych se do toho měl pustit, aby to mé běhání náhodou nevyšumělo do ztracena. To by mě…
115. den – drtivá porážka
Zrovna před pár dny jsem si napsal poznámku, že až si dám několikadenní volno, tak se pokusím o osobní rekord na 10 km. Dosud je to nějakých 42 minut a pár vteřin. Nový rekord si představuji pod hranicí 40 minut. Je to přes 3 roky, co jsem si říkal, že by bylo úžasné pokořit dosažitelný…
107. den – příznaky závislosti…?
Než jsem vyběhl, bolely mě nohy a cítil jsem, jak jsou unavené. Proto jsem chtěl běžet jen tak, na regeneraci. Začal jsem s tempem 5:45 min/km. Na únavu jsem okamžitě zapomněl a uvědomil si to až po 5 km. Přemýšlel jsem, proč se tak tělo chová. Proč nohy bolí před během, ale při běhu vůbec?…
106. den – běh v dešti
Vycházím ze dveří a začíná pršet. Takže se hned otáčím a vracím se pro nepromokavou bundu. Naštěstí to není silná průtrž, ale takový “regulérní deštík”. S dobrou bundou je v tomhle počasí radost běhat. Ale max. tak hodinku. Všeho moc škodí 🙂 Kromě toho, že máte cestu prakticky pro sebe, protože ostatním se do deště…
105. den – běh nahoře bez
Po včerejším volnu a propadu z 1. na 35. místo v rungo výzvě bylo nutné trochu zabrat a náskok stáhnout. Když se neběhá pravidelně, všichni vám utečou. Když jsem dnes běžel podél Vltavy a odbočil na cestu, která byla v závětří, vzduch se tam ani nehnul a bylo tam nesnesitelné dusno. Bylo až takové, že…
103. den – regenerační běh
Po včerejší třicítce jsem neměl čas se protáhnout. Možná i proto mě dnes bolí úpony pod zadkem a nad hamstringy. Přemýšlel jsem, jestli se dnes vůbec vydávat na běh. Když jsem si ale vybavil článek o tom, že pokud se po náročnějším tréninku nezařadí regenerační výběh, tak se tělo zotaví pomaleji a je více bolestivé….
102. den – slušná třicítka
Ne, s ženskou to nemá nic společného 🙂 Ale jak jsem si včera předsevzal, pustil jsem se dnes na delší “výlet”. Počasí bylo dopoledne 50:50. Mraky na obloze věstily silný déšť, ale modrá obloha a Slunce slibovaly velké teplo. Nebyl jsem si jistý tím, co na sebe. Nakonec se zatáhlo, tak jsem ještě sundal nátělník…
96. den – dopolední půlmaraton
V rungo výzvě se neustále propadám na spodní pozice. A dní do konce měsíce nezadržitelně ubývá. Abych byl aktuálně v top 15, musel bych zaběhnout 50 km. Abych se alespoň o pár míst posunul nahoru, volím pro dnešek půlmaraton. Trénink si dám dopoledne, protože mě zase čeká hromada práce a když si to neodbydu ráno,…
94. den – minimalistická obuv je skvělá
Stejný scénář jako včera. Málo času, výběh až pozdě večer. Pouze 7 km s odhodláním v nejbližších dnech dát dost dlouhé výběhy na to, abych v červenci skončil v top 15 rungo výzvy. Jen místo New Balance jsem po menší pauze obul Vivobarefoot One a uvědomil si, jak skvěle se dá běhat s 3mm podrážkou….
93. den – rungo výzva mě tahá ven, i když se mi nechce běhat
Přes den zase nebyl na běhání čas, takže jsem se k tomu dokopal až pozdě večer, ve 21 hodin. Lehce mě pobolívaly nohy. Ale umístění v rungo výzvě mě k výběhu doslova nutí. Brýle znovu odvedly skvělou práci, když mi do oka nepustily žádného hmyzáka. A že jich dnes zase bylo. Vážně si neumím představit,…
92. den – dokonalý běh
Po celodenním cestování po Praze a 2hodinové procházce v Ikea jsem se doma rozhodl, že si dnes dám volno. K tomu jsem dostal hlad, byl večer a cítil jsem velkou únavu nohou, Po chvíli přemýšlení jsem se ale rozhoupal a změnil názor. Na rungo jsem se propadl až na 38. pozici a abych byl v…
91. den – pomalý večerní běh
Nečekaně mi zbyl čas na běh zase až večer. Je opravdu horší se odhodlat vyjít po celém dni, než když se člověk ráno probudí, hodí na sebe hadry a vyběhne. Jde jen o ten 1. krok – vyjít ze dveří. Když se za ním dveře zabouchnou a stojí venku, tak už je to stejné. Prostě…
89. den – regenerační výběh
Po včerejším půlmaratonu mě hodně bolely nohy. Hlavně lýtka. Cítil jsem, jak jsou unavená. Slyšel jsem, že regenerační běh je výborný proto, že se z těla odplaví buňky zničené tréninkem. A že když se regenerační trénink neprovede, tak trvá regenerace o dost déle. Proto jsem byl pro trénink rozhodnutý za každou cenu. Ráno jsem to…
88. den – jak mě rungo výzva k půlmaratonu dokopala
Oproti včerejšku, kdy jsem se večer cítil hodně unavený a neuměl jsem si představit, že bych dal ani 6 km, jsem se ráno vzbudil celkem čilý a byl na běhání moc natěšený. Kvůli nedostatku času a tím pádem mnoha dnům volna mi na výzvě rungo “všichni” utekli a já se propadl až na hrozivé 40….
85. den – výměna ranních tréninků za večerní
Tak si uvědomuji, jak jsem nenápadně přešel z ranních výběhů na večerní. Začínal jsem s tím, že se probudím, obléknu a vyběhnu. Ale poslední dobou je to tak, že vstanu, do večera upravuji něco v bytě a když náhodou zbyde trocha času, jdu si zaběhat. Což vychází na 18 hodin (v lepším případě) nebo i…
84. den – noční běh
Od včerejšího dne započala “výzva” Hyundai. Mj. zmiňují, že pro nejaktivnější budou mít drobnou odměnu. To je něco pro mě :)) Na rungo jsou borci, kteří běhají přes 20 km denně. To bych nesměl pořád pracovat, abych je předehnal. Ale ten Hyundai bych dát mohl. Bohužel 12.7. jsem si dal 15km výběh, ale výzva započala…
82. den – běh v dešti a test běžecké bundy
Do večera jsem zase musel pracovat, ale po předchozích 2 dnech plných práce a nemožnosti si zaběhat už jsem prostě musel. Kromě toho, že jsem z toho neběhání měl hodně špatný pocit, tak jsem v červencové rungo výzvě spadl z 5. místa na nějaké 50. Většině lidí by to asi bylo fuk, ale já měl…
79. den – ochlastané soboty
Dnešní 6km výběh jsem si “užil” na blízkém hřišti. Večer už byla tma, ale blízké osvětlení mi dovolilo odběhnout trénink bez úrazu. Sobotní večery jsou pro spoustu lidí skvělou příležitostí se (nejen) napít. To samozřejmě respektuji a je to každého věc. Vadí mi to jen tehdy, když svým chováním obtěžují někoho jiného. Jedna taková partička…
78. den – když tělo nešlape jak má
I když jsem běžel až neskutečně pomalým tempem, moje tepovka byla vzhledem k “rychlosti” hrozně vysoká. Průměrné tempo 5:21 km/min spíš odpovídá běhu na boso. A relativně vyšší tepová frekvence (průměr 133) by mohla poukazovat na nedostatek regenerace. Možná v tom “má prsty” i vyšší teplota. Anebo jsem se jen špatně vyspal 🙂 Ať je…
74. den – zahřátí před během zvýší komfort tréninku
Z domu to vypadá, že je venku hrozné horko. Bez přemýšlení beru kraťasy a nátělník. Venku mě však překvapí celkem chladné počasí. Slunce ale svítí o 106 obloha je skoro jasná. Trvá mi asi 3 km, než se dostanu na provozní teplotu. Do té doby pociťuji ztuhlé nohy a zadýchávám se i v hodně pomalém…
73. den – rungo výzva bude velký oříšek
Na rungo výzvě do toho všichni dost šlapou. Se svými 12 km za 2 dny jsem někde na 62. místě. Každý trénink na orbitracku by s ohledem na výzvu znamenal, že vlastně neběhám. Takže si nazouvám tenisky a jdu ven. Se 6km výběhy bych se do první desítky nedostal ani náhodou. Takže dnes volím 10…
72. den – “bezpečný” kart racing
Včera jsme byli na motokárách a následky jsou celkem nečekaně drsné. Když pominu, že skoro všem helmám chybělo hledí i pásky na zapnutí, některým dokonce i molitanové vycpávky, tak jsem si tam brutálně odrovnal záda. Prostě “bezpečnost na prvním místě” 🙂 Na té tvrdé, laminátové (nebo jaké) sedačce neměli žádné polstrování, polštáře – prostě nic….
71. den – rungo výzva – červenec
Ode dneška začíná na Endomondu výzva Rungo. Spočívá v tom, že musíte předběhnout konkrétního člověka z Rungo. Soutěží se i o nějaké ceny. Ale ty se losují. Z tohoto pohledu tak není důležité být první v naběhaných kilometrech. Je to trochu škoda, protože nemáte motivaci být první (kvůli cenám). Ale stejně je to výzva –…
69. den – běh s hrudním pásem
Je to snad rok, co mi začal špatně fungoval hrudní pás. Nedávno mi bylo v servisu řečeno, že se to dá řešit jen výměnou za nový. 1.000 Kč. To mě moc nepotěšilo. Nakonec jsem ale zjistil, že jde použít i pás Polar a na něj připnout garmin čidlo (nebo jak se to jmenuje). Takže jsem…
68. den – běhající důchodce
Nevím, jestli to je tím, že jsem se včera po orbitracku neměl čas ani trochu protáhnout, ale cítím, že mám unavené a takové těžké nohy. Takže dnes si dám jen 6 km. Venku zase strašné teplo. Jasná volba pro kraťasy….tedy v případě, že bych je měl doma. Ať hledám jak hledám, nikde žádné nejsou. Takže…
65. den – zatím nejteplejší den v roce
Zatím letošní nejteplejší den. Na balkoně mírné dusno už po ráno. Slunce vysílá spalující žár. Ve stínu o moc chladněji není. Beru si na sebe jen nutné minimum oblečení. Běží se nádherně. Je sice horko, ale vyklusávám si na pohodu s tempem lehce přes 5min/km. Přestože nemám funkční hrudní pás, běžím takovým tempem, při kterém…
63. den – intenzivní test kolene po “léčitelském zákroku”
Ráno jsem si musel přivstat. No…spíš vstát hned po tom co mi zazvonil budík a nevyvalovat se jako vždycky 🙂 Měl jsem v plánu si zaběhat a potom ještě zajít do servisního střediska Garminu na výměnu hrudního pásu, který mi ukazuje nereálné hodnoty. Na balkoně indikuji, že bude asi nejteplejší ráno tohoto roku (zatím). Kraťasy…
61. den – desítka před návštěvou doktora
Ráno bylo malilinko chladnější. Sice by se daly vzít i kraťasy, ale leginy přece jen poskytnou lepší tepelný komfort. Navíc když je tak zataženo, tak je chladno už jen od pohledu :)) Jak jsem si včera předsevzal – dnes si opět otestuji koleno během na 10 km. Zítra jdu k léčiteli (doktorem bych ho nenazýval….
58. den – nemožné se stalo skutkem
Na dnešek jsem měl naplánován hodně odpočinkový, za to 10km běh. Vím, že 10 km nic není. Ale od té doby, co mám problémy s kolenem, jsem prostě kvůli bolesti nemohl anebo se neodvážil. Počasí Testovací návštěva balkonu naznačovala pořádný pařák. Ostré slunce a vedro. Nátělník a kraťasy byly jasná volba. A samozřejmě návlek na…
56. den – lehký výběh s bandáží
Hned ráno jsem se dokopal k tomu, abych napsal do servisu Garminu. Hrudní pás mi nefunguje už rok a já nebyl schopný s tím cokoliv. Ach ta prokrastinace… Je to také 2 dny, co jsem psal nějakému, pravděpodobně fyzioterapeutovi ohledně schůzky. Kvůli tomu mému kolenu. Na mail zatím neodpověděl, tak jsem ho uháněl přes SMS…
53. den – pocit běžeckého začátečníka (negativní)
Z toho víkendového malování jsem byl vyřízený snad víc než z ultramaratonu 🙂 Šel jsem spát sice něco po půlnoci, ale ráno se mi ani trochu nechtělo vstávat. Počasí Bylo sice pod mrakem, po dešti, ale jinak moc příjemně. Teplo tak akorát. GPS si dala na čas, takže jsem před samotným výběhem ještě postával na…
50. den – ach to koleno…
Hm hm hmm. Tak dnes koleno žádný zázrak. Už chvíli po výběhu jsem ho pociťoval. A po 3 km se ozvalo ještě víc. Nebyla to taková ta velká bolest, která mě donutila v sobotu nebo v neděli zastavit a protáhnout se. Ale rozhodně jsem nemohl říct, že bych o tom koleni nevěděl. Snažil jsem se…
49.den – selhání ledviny
Včera jsem zapomněl nabít hodinky, tak je v rychlosti připojuji k USB na PC. Snad jim bude 20 minut nabíjení na ten krátký výběh stačit. Se zpožděním se konečně vychystávám, beru si mobil, klíče a…je to v pytli. Švihem zapínám ledvinku a jezdec mi zůstává v ruce. No nic. Musím rychle improvizovat. Už je moc…
48. den – zatěžkávací test kolene
Ráno jsem vycházel na trénink se smíšenými pocity. Už jsem se nemohl dočkat, až si konečně zaběhám Na druhou stranu jsem se moc bál toho, že se ozve bolavé koleno. Vycházím ze dveří a zapínám hodinky – ty hlásí vybitou baterii. Super. Musely se mi samy spustit v batohu a vybít se. Zapínám endomondo v…
45. den – koleno stále protestuje
Procházím se po pokoji a v koleni nepociťuji žádnou bolest. Přesto si říkám, že to moc nebudu pokoušet a ordinuji si pouze 6 km. Navíc po včerejším (i když spíš rekreačním) půlmaratonu to bude prospěšný regenerační výběh. Nic se nemá přehánět… Dávám si jablko a vycházím (mimochodem stejně “vydatná” snídaně mi stačila i včera na…
44. den – bolest kolene
Večer jsem šel spát o hodinu dřív a vstával o hodinu později než normálně. Po delší době jsem se pořádně vyspal. V plánu bylo klidných 10 km. Bylo hodně teplo, ale neměl jsem běžecké tričko s krátkým rukávem. Ale dlouhý zas tolik nevadil. Vyběhl jsem a od začátku se soustředil na techniku tak, jak jsem…
43. den – zkouška techniky běhu
A mám tu další upršené ráno. Nepadá vodopád jako naposledy, ale lije hodně a vytrvale. Tohle neskončí v polovině běhu jak tomu bylo před 2 dny… Po probuzení jsem cítil, jak mám unavená lýtka. Hlavně to levé. Zkusil jsem ještě v leže v posteli lýtka lehce protáhnout – nebo spíš natáhnout – a nic extra…
41. den – trénink s Milošem Škorpilem
Včera jsem šel spát sice jen o půl hodiny dřív, než jsem si předsevzal, ale i tak se mi lépe vstávalo. Možná na tom ale měl podíl i budík – změnil jsem si na něm vyzváněcí tón. Ten původní už byl otravný. Myslel jsem, že si dnes dám 10km trénink, ale nakonec nevím. Stále cítím…
40. den – regenerace (téměř) dokončena
I když jsem šel spát 10 minut před půlnocí, ráno se mi vůbec nechtělo z postele. Kéž bych tak měl lepší paměť a večer si vždy přesně uvědomil, jak se po ránu cítím. Určitě bych šel o 1 – 2 hodiny spát dříve. Chvíli po tom, co jsem zabředl do nesmyslného projíždění Facebooku mě napadlo…
39. den – první běh od ultramaratonu
Jestli si si dobře vzpomínám, dnes je první den od mého započatého každodenního běhání, co takhle vytrvale prší. Ráno mě pár minut před zvoněním budíku vytáhla akutní potřeba na malou. A byla to první noc od závodu, kdy jsem se v noci tak hrozně nezpotil. Odskočil jsem si a dávám si glutamin. Rád bych si…
36. den – ultramaraton Stromovka – 3. část
Menší krize Na závod jsem si přinesl Pre-workout, který jsem v menším množství dostal na zkoušku. A také glutamin. Od každého jsem si přichystal 1 dávku, abych se nezdržoval s odměřováním atd. Pak jsem si přibalil pytlík datlí, magnesium a 2 gely. Protože jsem přišel na start pozdě, ani jsem se nedozvěděl, že si mohu…
36. den – ultramaraton Stromovka – 2. část
12:30 Jdu do Stromovky Měl jsem spočítáno, že mi bude 30 minut na dopravu stačit. Když běžím,za 4 – 5 minut jsem tam. Pěšky do 15 minut. Při příchodu do Stromovky jsem si uvědomil, že start je až na její druhé straně. Moc jsem nestíhal. Tak jsem se dal raději to pomalého běhu. K registracím…
36. den – ultramaraton Stromovka – 1. část
Za pár hodin odstartuje (moje část) 6 h & 12 h Self-Transcendence Race Prague. Borci na 12hodinovou trasu už před pár minutama svou cestu započali. Při oblékání trika jsem zjistil, že mě bolí rameno. Resp. klíční kost. Bolí mě třísla. Mám unavená stehna… Sakra…jsem jak hypochondr Uvědomuju si, že si od včerejška jen stěžuju, jak…
34. den – naliskal bych si
Včera večer jsem ještě prohledával kryté bazény v Praze. Není až takový problém nějaký najít. Horší je to ale s otevírací dobou pro veřejnost. Zrovna dnes by se mi nejvíc hodilo navštívit bazén Zelený Pruh, ale podle popisu je většina drah zabrána někým, kdo má průkazku “hosté” anebo zaměstnanci školy. Nebo tak něco… Prostě pro…
33. den – poslední běh
Tedy alespoň do sobotního závodu… Nechce se mi vstávat. Je 6:45 a tak rád bych ještě spal. Ale vím, že za 15 minut by mě násilně tahal budí, tak lezu sám, dobrovolně a bez mučení…né že by to bylo příjemné. Dnes vůbec… I když jsem unavený, zvládám se vykopat na výběh o víc než 20…
32. den – BCAA asi zabírají
Tak i když byl včera pořádný slejvák, ráno, přestože je hodně zataženo, je celkem teplo. Vzal jsem si běžecké boty z balkonu, kam si je dávám vyvětrat, ale jsou trochu mokré. Musel být silný vítr, že zafoukl déšť až na ně… Dávám si BCAA a během oblékání si zkouším dělat pár výponů na lýtkách. Úplně…
31. den – snaha o rychlejší regeneraci
Poslední dny je každé ráno je větší a větší teplo. Vím, že vždy píšu, že je to jako letní den, ale dnes se musím opakovat. V 7:15 je venku teplo (ve stínu) a na slunci dokonce horko. Takhle brzy. Odpoledne bude pořádné vedro a běh v tomhle počasí by byl dost nepříjemný. Překvapit někoho je…
30. den – Drž hubu a krok. A neolizuj se!
Vzbudil jsem se v 7 hodin, ale nakonec jsem si o hodinu přispal. Ráno to vypadalo na pořádný pařák. Došlo mi, že jak udeří léto, bude ráno jediná možnost si příjemně zaběhat. Minulé léto jsem běhal sice i v těch největších vedrech, ale běh si tak nevychutnám. Naopak je to spíš zkouška vůle a odhodlání….
29. den – běh závodním tempem
Zapomněl jsem, že mám nastavený budík i na sobotu (je vypnutý pouze v neděli). Začal zvonit pár minut po tom, co jsem vstal. Šel jsem spát už před půlnocí, takže jsem se dostatečně vyspal. Změna plánu Před 2 dny jsem si říkal, že dnes, v sobotu, si zaběhnu 30 km. Abych měl před samotným 6hodinovým…
28. den – velký úklid
Říkal jsem si, že když mám dnes den volna, tak nepotřebuji na “trénink”, resp. spíš venčení se, tolik času. Vyšel jsme o něco později než obvykle. Normální chůzí. Žádný spěch. Na cestu jsem si vzal sluchátka a v nich si přehrával meditaci z aplikace Calm. “Průvodkyně” má příjemný hlas. Takže i když jsem zrovna neseděl…
27. den – 5 km na doraz
Když se spokojíte s průměrem, těžko zjistíte, jak dobří můžete být V sobotu bych si rád dal 30km výběh. To znamená, že v pátek bych měl mít ideálně volný den. A to znamená, že ho nemohu mít dnes, ve čtvrtek (měl bych 2 dny volna po sobě). Ale protože dnes nestíhám, 10 km si nedám….
26. den – běh je jako viagra. Můžete kdykoliv a kdekoliv
Po delší době obyčejný den Tak jsem se rozhodl ráno nejít běhat. Rozmýšlel jsem, zda si dát krátký běh nebo pouze protahování. Nebyl jsem si jistý. Tak to raději odkládám na večer 🙂 Snídaně Ani si nepamatuji, kdy naposledy jsem doma snídal něco jiného než ovesné vločky s banánem, které jsem měl v posledních 2…
25. den – nedostatek spánku
S tím vstáváním, resp. spaním se musím polepšit. Opět jsem se v 6:30 probudil, ale ne. Já se prostě nedokopu k tomu, abych vylezl z postele, když ukončím mělkou fázi spánku. Prostě si užiju těch 30 minut a pak jsem jak zombie. Je to určitě tím, že jsem šel zase spát až po půlnoci. A…
24. den – když se motivace vytrácí
Ráno jsem se na budík podíval v 6:30. Věděl jsem, že za půl hodiny zazvoní, ale bez ohledu na vhodnost vstávání v mělké fázi spánku jsem se rozhodl spát dál. Byl jsem unavený. Usnul jsem prakticky okamžitě. Když po půl hodině zvonil budík, nechtělo se mi z postele. Hledal jsem důvod, proč vlastně vstát. Proč…
21. den – když mozek protestuje
Koukám, že je pátek 13. Snad to nepřinese nic špatného. Venku je sice zataženo, ale neprší. Bavíc je na takové mraky dost teplo. Taky se mi povedlo vstát v 6:26 bez pomoci budíku a vylézt z postele nebyl problém. Což je docela (pozitivní) změna proti předchozím dnům 🙂 Jen jsem si po probuzení myslel, že…
20. den – hřiště není jen pro děti
Ráno jsem byl vzbuzen už v 5:30. A to se mi vůbec nelíbilo :)) Byl jsem naprosto K.O. Takže jsem si ještě hodinku poležel a pak se podřídil vůli budíku. Nevstávalo se mi úplně snadno, ale šlo to o něco málo lépe než před hodinou. Počasí vypadalo zase dobře. Sluníčko, skoro žádné mraky. Ale bylo…
19. den – fartlek po druhé
Vzpomínka na včerejší posilovací trénink se dnes vrací ve formě bolesti. Ramena, břicho, triceps, lehce záda… Když jsem dříve chodíval obden 4x týdně do posilovny, tak i když jsem cvičil se zátěží a daleko intenzivněji, další den mě takhle tělo většinou nebolelo. Jde hodně poznat, že člověk necvičí. A umím si představit, že to mají…
18. den – den “volna”
Jako vždy, i dnešní den jsem začal vstáváním. Jak překvapivé 😀 Před spaním jsem si nainstaloval aplikaci Sleep Bot. Na základě spánkového cyklu by vás měla vzbudit asi tak něžně, jako princ Šípkovou Růženku. Funguje na principu snímání zvuku (toho, jak se převalujete. Předpokládá se, že v této chvíli jste ve slabé spánkové fázi. Tzn….
17. den – musím přestat
Naspal jsem dnes 7 hodin. Nevstával jsem úplně čile. Ale dalo se to. Z balkonu jsem sundával běžecké oblečení, které jsem tam včera pověsil a kromě bavlněných ponožek bylo všechno suché. Ještě minulý týden jsem přemýšlel, jestli si pod mikinu a triko brát ještě jednu vrstvu. Ale teď je to jednoznačně na kraťasy a triko….
16. den – Pražský maraton 2016
Vstávání Vzbudil jsem se kolem 6. Ale po včerejším závodu jsem si dovolil víc si odpočinout, takže jsem ani neměl nastavený budík. Ještě chvíli jsem usnul a z postele lezl kolem 8. hodiny. Může se to zdát celkem pozdě, ale když si představím, že ještě před 3 týdny jsem v pracovní dny vstával ještě o…
14. den – jak vstávat s radostí
Jó, to bych taky rád věděl 😀 Pravidelně se začínám probouzet v 6:15. I když probouzet se není úplně správné slovo. Prostě kouknu na hodiny, ale nejraději bych ještě spal. Včera jsem se neubránil a usnul. V 7:00 bylo ještě náročnější se vyhrabat z postele. Proto jsem to dnes chtěl udělat lépe a po 15minutovém…
13. den – nos odřený z dýchání
Vstávání Poslední dny se mi daří vstávat (resp. někdy jen budit se 🙂 před zazvoněním budíku. Dnes tomu nebylo jinak. Byl jsem připraven vstát z postele, když jsem se v 6:30 díval na telefon. Potom jsem ale “mrknul” a oči už se neotevřely. Vzbudil mě až budík o 30 minut později. Dnes mi to vstávání…
12. den – zkouška ohněm
No dobře, nebyla to úplně zkouška a ne zrovna ohněm, ale spíš vodou. Ráno bylo zamračené a bylo slyšet, jak na parapet kape voda. Venku pršelo. Kde jsou ta příjemná rána se sluníčkem na obloze… Navíc jsem šel spát strašně pozdě. V 0:30. Takže asi hodinu a půl po tom, co chodím poslední dobou. Ráno…
11. den – vstávejte podle sebe. Ne podle budíku.
Do dnešního dne jsem si při dřívějším probuzení a zjištění, že mohu ještě hodinku spát, mnul ruce, jak je to fajn. A pokračoval ve spánku… Podobně jako včera, i dnes jsem se vzbudil sám od sebe. Tentokrát v 6:15. Poučen tím, jak může ignorace ukončení spánkové vlny škodit (ve formě nepříjemného vstávání a únavy), jsem…
10. den – regenerační běh
Před spaním Večer jsem něco řešil s podporou ohledně webu a celkem dlouho to trvalo. Bohužel jsem se tak dostal do postele až před půlnocí. Doufal jsem, že si pospím déle. V 6. dni meditačního programu jsem se snažil soustředit, abych během něj neusnul. A povedlo se. Ale kdybych chtěl, zase bych usnul po pár…
9. den – čarodějnice mi spálily nohy
… nebo alespoň energii v nich… Předchozí den jsem se po výběhu cítil dobře. Potom jsem ale šel na pálení čarodějnic do Žlutých lázní (přes 2 km) a já cítil, jak jsou nohy bez energie. Jejich únava byla hrozně znát. A to než jsem vyšel jsem měl smělejší plán dát si v neděli 30 km….
8. den – meditace při běhu
Večer jsem šel spát docela pozdě. Předchozí dny jsem býval v posteli kolem 23. hodiny, ale včera, resp. dnes jsem usínal až po půlnoci. Meditace je lepší než prášky na spaní Jako posledních pár dní, i tentokrát jsem si před usnutím nasadil špunty a pustil aplikaci Calm. A už potřetí ze 4 “poslechů” jsem usnul…
7. den – plíce s automatickou převodovkou
Ráno jsem musel vstávat o něco dřív. Když jsem se (bez budíku) probudil, bylo 5 hodin. Pomyslel jsem si, že když jsem se sám od sebe vzbudil, tak bude lepší vyhrabat se z postele teď než upadnout do hlubokého spánku a nechat se o 90 minut později násilně vzbudit budíkem. Navíc budu mít daleko víc…
6. den – jeden zvyk vytváří další nové
Před dnešním výběhem jsem si dal předsevzetí, že se nebudu dívat na hodinky. Měl jsem poměrně dost času, takže nebylo kam spěchat a i kdybych běžel o 10 minut pomaleji než normálně (to už by byla asi chůze :)), tak bych do práce přišel včas. Mé předsevzetí samozřejmě vzalo po pár metrech za své :))…
5. den – všechno se vším souvisí
Včera v podvečer na mě docela padla únava. Taková, kterou jsem míval až pozdě v noci. Kolem půlnoci nebo později. Takže se dostavila o nějakých 6 hodin dřív. Čtu různé informace týkající se zvyků, jejich pěstování atd. A mimo jiné jsem se dozvěděl, že vytvoření jednoho zvyku ovlivní vaše ostatní zvyky či návyky. Možná je…
4. den – už nemám ani na tvaroh
Počasí – Praha Včera bylo nádherně. Ideální počasí na běh. Avšak dnešní ranní výhled z okna ve mě zrovna neprobouzel touhu vyběhnout. Všude mokro. Dost pršelo. Po pár vteřinách jsem ale současný pohled na nepříjemné počasí přeformuloval na výzvu. Přece jen – je to něco, co mnoho lidí nedělá. a tak nějak mám vždy radost…
3. den – Stromovka jen pro mně
3. den po sobě se mi podařilo jít si zaběhat. Zatím to není žádný zázrak, ale těší mně, že držím 🙂 Ráno jsem se vzbudil chvíli před budíkem. Pár minut před 7 hod. (já vím, pro většinu lidí je to i pozdě, ale na to, že jsem donedávna vstával i v 8:30, tak celkem pokrok…
2. den – překvapivé setkání
Pro dnešek si opět mohu odškrtnout z todo listu, že mám splněný běh. Po snídani složené z jednoho banánu, velkého jablka a zázvorového…nevím čeho :)) (nastrouhaný zázvor zalitý vroucí vodou, smíchaný s velkou lžící medu a 2 citrony) jsem otevřel okno, abych zjistil, jak je venku teplo. No…teplo moc nebylo. Spíš chladno a do toho…
1. den – nový začátek
Minulý rok jsem při (více méně) pravidelném výběhu stromovkou narazil na běžce, kteří tam zrovna závodili. Při bližším prozkoumání jsem zjistil, že se jedná o 6 h & 12 h Self-Transcendence Race Prague. Celkem mě mrzelo, že jsem o závodu nevěděl dříve. Byla by to hodně velká výzva a pravděpodobně bych se býval zúčastnil. Přestože…