Večer jsem šel spát docela pozdě. Předchozí dny jsem býval v posteli kolem 23. hodiny, ale včera, resp. dnes jsem usínal až po půlnoci.
Meditace je lepší než prášky na spaní
Jako posledních pár dní, i tentokrát jsem si před usnutím nasadil špunty a pustil aplikaci Calm. A už potřetí ze 4 “poslechů” jsem usnul dřív, než paní seanci ukončila. Asi to není úplně cíl meditace, alel já jsem moc spokojený 🙂 Jen jsem se ve 3 ráno vzbudil a zase si tahal špunty z uší.
Mám nastavený budík na 7:00 na každý den. I víkend. Ale protože jsem byl dost unavený a je sobota, řekl jsem si, že na sebe nebudu tak přísný a posunul si budík “až” na 8:00. Až píšu v uvozovkách proto, že ještě minulý týden jsem vstával do práce i v 8:30.
Nicméně sám od sebe jsem nakonec vstal v 7:30. Tak mě to i potěšilo.
V rychlosti jsem přečetl smsky, vyhrabal se z postele a vylezl na balkon, abych zjistil, jak se obléct.
Počasí – Praha
Bylo moc příjemně. Určitě tepleji, než včera (to byla námraza, ale také to bylo skoro o 2 hodiny dříve). Obloha krásně modrá a sluníčko nádherně svítilo.
Takové počasí je pro mě naprosto ideální. Mírné chladno a slunečno. Prostě super…
Na balkoně jsem nechal hodinky, abych při výběhu hned měl GPS signál a zase nemusel trčet na místě, než se uráčí chytnout.
Vzal jsem si spodní vrstvu na horní polovinu těla (nevím, jak tomu říkat. Asi spodní prádlo. I když to zní spíš jako boxerky :)). Na to mikinu, leginy, pár drobných a hotovo.
Hodinky byly ready, tunel a brýle jsou samozřejmostí vždy, už jen klíče a šlo se.
Když jsem vylezl ven, bylo vážně příjemně. Na sluníčku bylo teplo. Dal jsem se hned do běhu.
Nebyl důvod dnes trhat rekordy, takže jsem opět začátek brzdil, abych se moc neuhnal a běžel si na pohodu.
Ve Stromovce, ač byl víkend a poměrně “pozdě” (ve srovnáním s časem, kdy běhám v týdnu), tak bylo zase minimum lidí. Spíš pejskaři. Ale pár běžců a běžkyň samozřejmě taky. A 2 čarodějnice 🙂
Meditace “za jízdy”
Dnes jsem si dával záležet na tom, abych se co nejdéle vydržel soustředit na svůj běh.
Soustředění na dech se snažím praktikovat před spaním při meditaci, jestli se to tak dá nazvat. Ale skoro vždy usnu :)) Jenže u běhu mi spánek nehrozí (i když taky se málem povedlo. Ale to byly výběhy nad 40 km…).
Myslím, že dnes se mi dařilo vědomě dech vnímat relativně dobře, na to, že s tím začínám. Ale určitě to není snadné.
Chvíli počítám (raz dva tři čtyři – raz dva tři čtyři…). Nádech, výdech…Párkrát dokola a jsem zase myšlenkama úplně jinde:)
Po pár minutách si to uvědomím a zase se chvíli soustředím.
Dovedu si představit, že když se někdo dovede soustředit pouze na svůj dech i několik (desítek?) minut v kuse, tak se to pozitivně podepíše i v jeho neběžeckém životě.
Takový člověk se bude lépe koncentrovat na své činy (je jedno jestli v práci nebo jinde), nebude odbíhat od jednoho k druhému, nebude prokrastinovat atd. A hlavně bude mít silnou vůli dělat…asi cokoliv 🙂
Jsem zvědavý, jak dlouho se vydržím v následujících výbězích na dech soustředit a jak se budu zlepšovat…
Při dnešním tréninku jsem tak v 85 % běžel tempem 4:4. Občas 4:3 nebo 3:3. A i když jsem běžel rychlejším tempem, snažil jsem se zůstat na 4:4, jen jsem se musel vědoměji a “silou” nadechovat. Jako že jsem aktivněji zapojoval plíce.
Z toho plyne, že jsem běžel poměrně na pohodu. Takže jsem byl s průměrným tempem 4:45/km určitě spokojený.
Výjimečně jsem měl docela velký hlad, když jsem se přišoural domů, takže po sprše následovala klasické snídaně – vločky s banánem (mixuji jen s vodou. Bez mléka). A zasytila mě na další asi 4 hodiny. Ideální…:)