Včera jsem zapomněl nabít hodinky, tak je v rychlosti připojuji k USB na PC. Snad jim bude 20 minut nabíjení na ten krátký výběh stačit.
Se zpožděním se konečně vychystávám, beru si mobil, klíče a…je to v pytli. Švihem zapínám ledvinku a jezdec mi zůstává v ruce.
No nic. Musím rychle improvizovat. Už je moc hodin.
Na stole mi leží obal od běžeckých brýlí. Nic lepšího asi stejně nemám.
Vyházím z něj náhradní sklíčka brýlí, vyměním je za mobil, klíče a 50 kč minci (musím si koupit banány na snídani).
Konečně vybíhám
Venku čekám asi 4 minuty, než mi naskočí GPS. Celkem dlouho oproti tomu, na co jsem si za poslední dny zvykl – to byl “signál” do minutky fixnutý.
Zlehka vyrážím směr Stromovka.
Poblíž školy, která je po cestě, stojí u blízkého přechodu 2 policisté (jako každý den). Přebíhám přes přechod, u kterého mi dává přednost policejní auto. Říkám si, kolik policistů v té Praze asi musí být, když jsou tady 3 na 10m2 🙂
Počasí je příjemné. Chladnější než včera. Proto jsem šel raději do dlouhého rukávu. A udělal jsem dobře. S krátkým rukávem bych neměl takovou tepelnou pohodu a možná zbytečně prochladnul.
Když probíhám první desítky metrů Stromovky, dívám se na hodinky a překvapuje mě docela rychlé tempo. Kolem 4:30 min/km.
Stejný scénář prožívám o kilometr později.
Vůbec mi nepřijde, že bych běžel nějak rychle. Dech mám úplně pohodový. Až se začínám domnívat, že hodinky prostě špatně měří…
Tohle tempo si ale udržuji po celou dobu a když mám po 6 km průměr 4:28 min/km, opravdu zírám a přemýšlím, co za tím je.
Jediné vysvětlení je ta delší pauza.
V neděli jsem si dal kvůli bolavému koleni jen 3 km. Navíc s přerušováním. V pondělí jsem kvůli stejnému problému raději netrénoval vůbec a v úterý si dal lehký posilovací trénink.
Včera ráno na hřišti asi 6 km bez možnosti měřit si rychlost. Určitě jsem to ale s tempem nepřeháněl.
Z dnešního výkonu mám skutečně radost.
Koleno a dnešní trénink
Samozřejmě jsem se celou dobu bál, jak bude reagovat koleno.
Musím zaklepat, ale bolest jako taková se neozvala. Přesto vím, že koleno pořád není ve 100% stavu. Nějaké “negativní vibrace” 🙂 jsem v něm pociťoval stále.
Hodně se soustředím na to, abych neběžel “blbě”.
Možná je to jen pocit, ale zdá se mi, že koleno je citlivější převážně při chůzi, kdy koleno spíš propínám. Naopak když jsem šel do schodů a koleno bylo vždy mírně pokrčené – nikdy protažené – nic špatného jsem nepociťoval.
Po cestě domů jsem se zastavil v “Ropuše”. Bohužel banány neměli. Tak jsem svou návštěvou poctil vietnamce, který sídlí o ulici vedle.
Měl banány nazelenalé, ale – měl je :)) Tak jsem si vzal kilo a už se těšil na snídani – měl jsem velký hlad.