Po delší době obyčejný den
Tak jsem se rozhodl ráno nejít běhat. Rozmýšlel jsem, zda si dát krátký běh nebo pouze protahování. Nebyl jsem si jistý. Tak to raději odkládám na večer 🙂
Snídaně
Ani si nepamatuji, kdy naposledy jsem doma snídal něco jiného než ovesné vločky s banánem, které jsem měl v posledních 2 letech ke snídani v 90 % případech (bez nadsázky).
Proto, když jsem ráno neměl po výběhu, neměl jsem takové urputné nutkání do sebe dostat něco zdravého a výživného.
Tak jsem si dal 3 párky (samozřejmě bez masa 🙂 Ale z tofu). K tomu žitno pšeničný chléb a na to pepsi. (Já vím, jsem čuně :))) Holt jsem se odvázal 😀 )
Na to jsem si dal výborné tiramisu z ovesných vloček a odebral se do práce.
Bál jsem se, že budu mít brzy hlad. Protože posledních pár dní jsem míval vločky s banánem a vodou, kdy po rozmixování býval objem hmoty kolem 1 litru. V porovnání s tím vypadaly párky s dezertem zanedbatelně (odhadem 250 ml).
Ve 12 hodin jsem ale ještě neměl hlad. Takže to bylo příjemné překvapení.
K obědu Plevel
Nakonec jsem šel na oběd až v 15 hodin. Ani ne tak proto, že bych měl hlad, ale potřeboval jsem si oddechnout.
Ve veganské restauraci Plevel (Krymské) měli podle menu mexickou rajčatovou polévku a rizoto z hlívy ústřičné.
Do Plevelu jsem dorazil v 15:08. Paní servírka mi řekla, že menu je jen do 15 hodin, ale že ať teda honem honem 🙂
Polévku prý už neměli, ale nakonec mi ji paní stejně přinesla, že ještě vyškrábali hrnec :))
Byla dobrá. Rizoto opravu vynikající. Na něm byla asi 3 rozpůlená šišatá cherry rajčátka. Chutnala skvěle. Ne jak soudková rajčata ze supermarketu, která jsou totálně bez chuti. Zdá se tedy, že používají velmi dobré suroviny 🙂 To je fajn…
Jak si dnešek “odškrtnout”?
V práci jsem přemýšlel, jak to vykoumat, abych měl pro dnešek s během splněno.
Mám pocit, že jednoho kolegu bych i k výběhu přemluvil. Zdá se mi, že by si chtěl zlepšit fyzičku, ale na pravidelný výběhy nemá možná motivaci.
Zeptal jsem se ho, ale bohužel o víkendu trénoval krav maga a něco si udělal s kotníkem.
No nic, pomyslel jsem si. Budu holt muset vyrazit k večeru po práci.
Umřela mi myška
Začala mi zlobit myš. Jakoby se po pár minutách vždy na 5 vteřin odpojila. No to je jedno.
Jel jsem si do Holešovic nějaké nové ohmatat.
Po dlouhém osahávání jsem si vybral novou myšku a vydal jsem se do Dejvic.
Neplánovaný trénink
Cestou tramvají mě napadlo, že bych si vlastně mohl střihnout trénink přímo přes Stromovku.
Vyskočil jsem na Vltavské a vydal se metrem na Holešovice.
Naštěstí jsem měl Garminy v batohu, takže jsem je v metru nasadil, zapnul batoh s 5kilovým nákladem, aby mi moc neposkakoval, nasadil špunty s hudbou (to při běhu nikdy nedělám – dnes výjimka) a vystartoval jsem.
Běhat se sluchátky nebo bez?
I když jsem neběžel rychle, brzy jsem se zadýchal. Kvůli sluchátkům jsem neslyšel a nevnímal svůj dech.
Okamžitě jsem si je sundal a běželo se mi podstatně lépe. Opravdu s nimi běhat nedokážu a nechápu, jak někdo ano 🙂
Za sebe tak sluchátka při běhu nemohu doporučit. Ale asi to bude individuální záležitost.
Nádraží Holešovice -> Dejvice
Hned od výstaviště jsem se vydal nějakou ne zcela správnou cestou, ale u nějakého dětského hřiště jsem to stočil do křoví a vyběhl jsem na “oválu” ve Stromovce, kde to už znám jako své boty.
Cestou jsem míjel běžce. Ale překvapilo mě, že lidé ve Stromovce bylo stejně, ne-li méně než ráno (bylo asi 20:15).
Doma bych byl po nějakých 3,5 km a 17 minutách.
Ale to bych musel ztratit ego, abych to nezaokrouhlil na 5 km.
Takže jsem na rohu ulice nezabočil domů na poslední 100metrovou rovinku, ale pokračoval jsem dál do míst, kde jsem ještě nikdy nebyl.
Kličkoval jsem mezi bloky paneláků, objevil nové hřiště a pár hospod (ne, že bych tam chodil).
Nakonec těch zbývajících 1.500 m doslova uteklo a já byl doma.
Zpocený až za ušima, ale spokojený.
Nevymlouvejte se. Běhat se dá kdykoliv a kdekoliv
Musím podotknout, že jestli se někdo vymlouvá na to, že neběhá, protože nemá: kdy; v čem; kde atd., dnešní neplánovaný běh mě utvrdil v tom, že to jde.
Běžel jsem po 20. hodině večer. Pokud je léto, stmívá se pozdě a jste doma z práce až v 19:30, na tu půlhodinku si klidně zaběhat stihnete.
Běžel jsem v tom, v čem chodím do práce. Rifle, mikina…a 5kilový batoh s chrastícím svazkem klíčů. Jestli máte cokoliv pohodlnějšího než rifle, dá se v tom běhat. Nebo pohodlné ¾ nebo kraťasy seženete v Decathlonu za 200 – 300 kč. Triko možná i za 100 kč.
Běžel jsem po chodníku (ano, uznávám, není dobré běhat u silnice. Ale provoz byl minimální). A dalo se to. Určitě jsou lepší místa na běh. Ale nějaký parčík nebo malé hřiště, kolem kterého se dá kroužit, se taky určitě někde najde.
Boty jsem měl pohodlné, ale jen na chůzi. Na běh ne, To jsou moc volné. S 1mm podrážkou. Když si ale naplánujete, že z práce budete domů běhat (pokud nebydlíte fakt daleko), můžete si brát boty a věci na převlečení do práce.
Čas jsem měl docela hrozný na to, jak to bylo namáhavé. Lilo ze mě víc než při běžném výběhu na 10 km, ale byl jsem moc rád za to, že si mohu dnešek odškrtnout…