Koukám, že je pátek 13. Snad to nepřinese nic špatného.
Venku je sice zataženo, ale neprší. Bavíc je na takové mraky dost teplo.
Taky se mi povedlo vstát v 6:26 bez pomoci budíku a vylézt z postele nebyl problém. Což je docela (pozitivní) změna proti předchozím dnům 🙂
Jen jsem si po probuzení myslel, že je sobota (čímž by se mé dostatečné vyspání vysvětlovalo :)).
Zatím to tedy nevypadá nějak katastroficky.
Ale nepředbíhejme. Den skoro nezačal :))
Měl jsem v plánu dát si běh na 10 km. Klidným tempem.
Běh ve Stromovce
Ve Stromovce bylo mokro. Zapomněl jsem, že včera večer pršelo.
Jako vždy jsem u silnice před stromovkou (tam, jak je ten “indický” vchod) čekal, až přejedou všechna auta. Mohli by tam udělat přechod nebo aspoň dát retardéry. Za tu zatáčku nejde vidět a i když nic nejede, může se tam vynořit rychle jedoucí auto a, abych citoval znělku z Riskuj “:”Tu du du – tuu” :))
Ve Stromovce moc lidí nebylo. Jen sekači trávy tam dělali trochu hluk a smrad 🙂
Nohy jsem měl unavenější, než když jsem před 2 dny běžel po odpočinku fartlek.
Při běhu jsem se zadíval se na koruny stromů. Uvědomil jsem si, že jsem to nikdy dřív neudělal. Taková blbost, ale tak zábavná :))
Vypadalo to jak z nějaké filmové scény, kde jede auto a kamera z něj snímá oblohu při jízdě v aleji.
Běžel jsem tak asi kilometr a fakt jsem si to užíval :)) Asi začínám bláznit.
Cvičení ve Stromovce
Míjel jsem nějakou skupinku (asi) běžců, kteří tam dělali nějaké cviky, skákali přes švihadlo…
Říkal jsem si, jak by mě to nebavilo :))) Prostě mám rád běh. Ale tuhle přípravu nějak nemusím. Toho jsem měl dost ve škole :))
I když kdo ví, třeba někdy přijdu na to, že je to fakt skvělá věc na zlepšení výkonnosti a začnu to sám praktikovat 🙂
Svižný běh
Když jsem tuhle skupinku míjel, mrknul jsem na hodinky a viděl čas 4:30 min/km. To je fajn, říkám si.
Další kilometry ubíhaly v podobném tempu. Až jsem se na 4,8 km zase podíval, kolik mám uběhnuto a najednou, jako bych chtěl přestat.
Ten malej parchant v hlavě strašně zlobí
Jako by mozek říkal “super, už jen 200 m a pro dnešek to balíme.
Zničeho nic jsem pocítil únavu nohou.
Jako by si mozek usmyslel, že prostě 5 km stačí a že kdyby mě náhodou napadlo pokračovat, tak pro jistotu zavelí nohám, že pro dnešek stačilo.
Docela mě ten smrad jeden naštval :))
Opravdu mě na pár vteřin napadlo skončit, ale podvědomě jsem si chtěl dát předsevzatou desítku. Tak jsme pokračoval dál.
Nohy běžely na automat. Jako bych je musel lehce vědomě pohánět, ale celkem frčely. Stále lehce pod 4:30 min/km. To mi přijde fajn.
Když jsem chtěl po dalším kilometru trochu zvolnit (přece jenom jsem si říkal, že dnes poběžím volněji), tak jsem mírně natáhl krok.
Pro nohy to nebyla výrazná úleva, zato tempo se zhoršilo o 30 vteřin. Tahle kombinace se mi nelíbila.
Pokusil jsem se nastartovat původní zajeté tempo a rytmus. A šlo to. Tak jsem se snažil vydržet.
Na 8,5 km už jsem věděl, že mám slušný čas a že mám na to, abych po 10 km na hodinkách viděl 45:xx. To mě těšilo.
Protahování
I dnes jsem se lehce protáhl. Sám jsem překvapený, že se k tomu přemlouvám.
I když ani ne přemlouvám. Dělám to celkem automaticky. Ale jen když mám dostatek času a nespěchám do práce.
Když jsem se po běhu zastavil a začal s protahováním, v tom ranním chladnu se ze mě kouřilo jak z rozhrabaného kompostu 😀
Snídaně
Dnes vylepšená klasika – vločky + banány + voda, ale na dochucení jsem použil kokosové mléko.
Byla to zase nová chuť. Výborná. Hlad jsem začal pociťovat až kolem 14. hodiny (snídal jsem asi v 8:45).
Na svačinu, ze které se stal spíš oběd, jsem si udělal 2 tofu hamburgery jako včera.
