Po včerejším záhulu je dnes na programu regenerační běh.
Vybíhám dopoledne, ale je neskutečné vedro. Pití si však neberu. Dnes se nechci hnát za nějakým časem. Takže bez vody vydržím.
Trochu mě pobolívá lýtko. Ale po počátečním rozběhnutí je to v pohodě.
Nehledím na hodinky, běží se mi docela příjemně. Ale prvních pár kilometrů se mi spouští zapomenutý alarm s hodnotou tepu asi 154/min. Na to, že běžím celkem pomalu, je nemilé, že mám tak vysoký tep. Ale po včerejšku je to normální. Prostě tělo není odpočinuté. Navíc to vedro…
Ale jak se tělo pořádně rozhýbalo (asi od 6 km), tep už nad tuto hodnotu nevyskakoval. Ustálil se na cca 145 a bylo to v pohodě. Je vážně zajímavé sledovat, jak tělo po dobrém rozehřátí/rozhýbání/rozdýchání pěkně funguje.
11 km jsem dal bez jakýchkoliv potíží. Aby ne, při průměrném tempu 5:10 min/km 🙂
Odpoledne mi ale bylo doma dost horko. A nebylo to jen počasím. Bylo to takové vnitřní horko. To mívám vždy, když běžím na trochu vyšší intenzitu. Často po celý zbytek dne.