Vycházím ze dveří a začíná pršet. Takže se hned otáčím a vracím se pro nepromokavou bundu.
Naštěstí to není silná průtrž, ale takový “regulérní deštík”. S dobrou bundou je v tomhle počasí radost běhat. Ale max. tak hodinku. Všeho moc škodí 🙂
Kromě toho, že máte cestu prakticky pro sebe, protože ostatním se do deště nechce, je to v teplém počasí příjemně osvěžující.
Nevýhodou nepromokavé bundy v dešti a při vyšších teplotách je v tom, že můžete zevnitř pociťovat teplo a vlhkost. Hlavně, když jste na začátku tréninku. Mě osobně to není moc příjemné.
Ale zip rozepínat nechci. To bych 1) mohl prochladnout a 2) bych se promočil, takže by bunda ztratila svůj význam. Na druhou stranu, po pár kilometrech se stejně zpotíte a budete pod bundou mokří tak jako tak. Ale neprochladnete. A o to jde.
I když pršelo jen zlehka, po 7. km už jsem cítil v botách mokro jako bych proběhl potokem. Jelikož jsem měl v plánu jen 11 km, tak mi to ani nevadilo. Ale mít před sebou ještě < 10 km, nebylo by to úplně pohodlné.